První den ve Strakovce - č. 1

31. ledna 2017 v 18:39 | TM |  Kapkami inkoustu
Příběh z deníčku absolventky...


Nedávno jsem našla na internetu neocenitelnou pracovní pozici. Asistentka v kanceláři Úřadu vlády ve Strakově akademii! Jsem absolventka, a tudíž nemám moc pracovních zkušeností, nicméně jsem si řekla, že tohle zaměstnaní se k mým vlasům barvy rozzářeného letního sluníčka hodí. Prošla jsem vcelku složitým přijímacím procesem a práci jsem nakonec získala! Na první den v novém zaměstnání jsem se neskonale těšila, i když jsem počítala s volnými sobotami, ale snad to je tentokrát výjimka. Nadšení brzy opadlo, realita ke mně ale byla krutější, než by si můj dekolt zasloužil…
"Kolegyně, vaším prvním úkolem bude příprava tiskové konference na dnešní jednání vládních špiček ohledně navýšení emisních limitů," povídá mi můj šéf v brzké ranní hodině, ihned po mém prvním průchodu píchačkami.
"To by neměl být problém," kývám a pociťuji vzrušení a nervozitu zároveň.
"Není na tom nic složitého, uvaříte kávu, vytisknete dokumenty z mejlu a vytvoříte jmenovky politikům. Může se stát, že ještě všechny nepoznáte, a tak je obejděte a klidně se jich zeptejte na jména, jsou na tuhle administrativu zvyklí," upřesňuje můj nadřízený.
"Dobrá děkuji!" A jdu na to…
Za necelou hodinku se začaly trousit do Strakovky vládní špičky.
Kávu jsem uvařila, připravila na stoly vytištěné materiály, v tom háček nebyl. Jen ta jména! O politiku jsem se dříve nikterak nezajímala a obličeje, které jsem dnes měla hostit, byly pro mě velkou neznámou. Dala jsem tedy na radu zkušeného šéfa a šla příchozí státníky obejít s tím, že z bezpečnostních důvodů dělám prezenční listinu. To byl můj plán. Všechno se dneska kontroluje, bylo to neprůstřelný.
"Hele, tamhle už běžní první, nějakej nedočkavej," říkám si v duchu. A tak na pána v obleku volám: "Pardon, počkejte, prosím!"
"Cože, já? Jo, ano, pardon. Co potřebujete?," konečně si mě všiml.
"Já dělám prezenci příchozích, z bezpečnostních důvodů, tak vás prosím, sdělte mi své jméno, příjmení a já si vás poznamenám."
"Slečno, opravdu potřebujete moje jméno?" dívá se na mě ten uspěchaný pán s podivem.
"Ano, je to prezence," odpovídám.
"Slečno, nezlobte se, já jsem premiér."
"Já se omlouvám, ale to není důvod neříct své jméno," už odpovídám s přirozenou dávkou asertivity.
"To musíte vědět ale!"
Znervózněla jsem. Ale umím zachovat chladnou hlavu: "Já vás nechci urazit, ale na co se vás mám teda zeptat? Třeba co je dneska za den?"
"Sobotka!" vyhrkl pán podrážděně.
To už jsem nechápala. "Cože? Vážně?"
"Čemu se tak hloupě divíte?"
"No to už pardon, pane premiére, ale mě zajímá vaše jméno, co je za den, vím!"
"Sobotka!"
"Děkuji za ujasnění a vaše ctěné jméno?"
"Sobotka!" pán si trval na svém a já už si připadala hloupá jak selka z Mokrý Lhoty. "Bohuslav Sobotka se jmenuju!"
Řekla jsem si, že se s ním nebudu hádat. Když ani neví, jak se jmenuje, napíšu mu na tu jmenovku den v týdnu, mě to je jedno. Během mého myšlenkového pochodu se vážený premiér sbalil a šel se nechat přepudrovat.
Mezitím se začali trousit další osobnosti ze svých Audin. Ucítila jsem zvláštní pachový závan, jako když otevřete balení s párky. A v tu chvíli mi přišel další host, kterého jsem opět nepoznávala.
"Dobrý den, prezence při vstupu, Vaše jméno, prosím?"
"Dobý den, Babiš."
Babi? To vypadám tak staře, že mi říká "babi"? To se mi nějak nepozdává…
"Prosím, ještě jednou…"
"Co, Babiš?"
"Děkuji. A jméno?"
"Andrej Babiš?"
"Skvělé, Andrej, píšu si. A příjmení?"
"Trochu svižněji. Babiš! Umíte česky?"
Tohle znervóznění jsem už fakt nechápala: "Samozřejmě, chcete mi to snad říct slovensky?"
"Jako když píšete česky stará mamá a na konci "š"…"
"Andrej Starámamáš?"
"Ty bosorka, to nemyslíš vážně, ne? To je nějaká skrytá kamera?"
"Jaká fidorka? Vážený pane, ptala jsem se jen na jméno a vy mi dál nesmyslně nadáváte?!"
Zase jsem ucítila ten párkový závan…
"Naozaj napište Babiš a konec debaty!"
To jsem teda fakt nepobírala už. Další borec, co ani neví, jak se jmenuje a bude mě tady poučovat? Mě? Vždyť mám bakaláře z komunikačních dovedností! Snad do třetice přiběhne někdo s lepší náladou, tihle dva mě teda pěkně vytočili…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama