Zlato v tmavých odstínech (5)

17. března 2017 v 10:50 | TM |  Kapkami inkoustu
Pokračování vyprávění. Čtvrtá část k přečtení ZDE.

Tři hokejisté (Červený, Roziňák a Bubník) se ráno probouzejí v sídle StB s vědomím, že budou pokáráni za výtržnosti a propuštěni. Situace ovšem nabírá na obrátkách. Mojmír Ujčík, majitel restaurace, byl vyslechnut a následně zatčen 14. 3. 1950. Den po Ujčíkovi byli zatčeni Josef Jirka, Josef Štock a Vladimír Kobranov. Mezi dalšími zatčenými byli Antonín Španinger, Přemysl Hajný a Stanislav Konopásek. Jako poslední byl zajištěn Bohumil Modrý, a to až na konci března 1950. Zadržení účastníků akce ve vazbě mělo fatální následky.

Hráči museli trpět výslechy, které byly doprovázené tvrdými fyzickými tresty, nedostávali dostatečný příjem potravin a v zimě a o hladu byli zadržování na samotkách. Dokumenty se záznamy výslechů museli podepisovat, aby své výpovědi potvrdili. Kromě zadržení ve věznicích byl hokejistům zkonfiskován majetek.
Celý spis Státní bezpečnosti, dnes známý jako Spis Modrý a spol., postavil do čela protistátní skupiny hvězdného hráče 30. a 40. let Bohumila Modrého. Ačkoliv se akce v hospodě ani nezúčastnil, byl v následném politickém procesu s hráči veden jako iniciátor veškerého protistátního jednání. Mohl za to pravděpodobně jeho původ, vzdělaný člověk pocházející z buržoazní rodiny, a také fakt, že tehdy ve Švýcarsku roku 1948 hlasoval pro emigraci národního týmu, jak vyšetřovatelé zjistili z výpovědi hráčů. Kromě jednání proti systému socialistické republiky a kontaktu s emigrací, byli reprezentanti odsouzeni také za převážení zboží za hranice či za neoznámení trestného činu v hospodě U Herclíků. Pro pokus o rozvrácení lidově demokratického zřízení byl v říjnových dnech roku 1950 veden soud s dvanácti obžalovanými hokejisty. Výsledek soudního přelíčení byl znám již předem. Za největší viníky byli označeni Bohumil Modrý (vězení 15 let), Augustin Bubník (14 let), Stanislav Konopásek (12 let), Václav Roziňák, Vladimír Kobranov (oba 10 let) a Josef Jirka (6 let).
Byly to necelé čtyři roky, co se tým radoval z vítězství historicky prvního titulu mistra světa pro svou vlast - Československo. Teď ve stejném státě, ovšem za zcela odlišných okolností, museli reprezentanti nejsilnějšího evropského týmu své doby vést zcela nový boj. Odehrával se v Jáchymově, na hřišti uranových dolů, kde většina odsouzených strávila svůj čas až do roku 1955, kdy prezident Antonín Zápotocký udělil poslední milost Modrému. Inženýr na ledě, jenž se tolik zasloužil o modernizaci ledního hokeje, o jeho rozvoj u nás, velký šéf a kapitán se nakonec kvůli pochroumanému zdraví nedožil ani rehabilitování hokejistů v roce 1968. Lze bez nadsázky říci, že přelom čtyřicátých a padesátých let patřil k nejtemnějším obdobím československého sportu.

Konec

Post scriptum:
Osudy československých hokejistů nebyly zapomenuty. Nespravedlivé jednání, které změnilo životy našich prvních mistrů světa, připomíná pamětní deska umístěná na domě, kde se nacházela hospoda U Herclíků. Najdeme ji při procházce Novým Městem pražským, v Pštrossově ulici nedaleko Národního divadla.




Zdroj obrázku: http://www.hokej.cz/13-brezen-1950-zatceni-mistru-sveta-a-konec-prvni-zlate-ery/5006361. Dostupné dne 17. 3. 2017.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama