Den, kdy jsem pochopil, co je to hudba

16. června 2017 v 12:12 | TM |  Jedním okem



V roce 2007 jsem si myslel, že už jsem dospělý člověk, že všechno vím a nic mě nemůže překvapit. Rodiče si mysleli opak a já o deset let později chápu, že se nemýlili. V pubertě hýbe s jedincem jen jedno - emoce. Je vám jedno, co se děje okolo, středobodem vesmíru je sobě člověk sám. Čím jsem starší, tím lépe vidím, že to je velmi naivní představa. Mládí = hudba. Ztělesnění názoru, sociální zařazení, sluchátka v uších a každý měsíc nejlépe novou "empétrojku" s větší pamětí. Průsečíkem mého mládí, mých emocí a mé hudby jsou dvě slova. Linkin Park.


Před deseti lety vystoupili v Praze kalifornští Linkin Park. Hudba, kterou přinesli na trh, byla jedinečná, byla chytlavá a skrývala pocitová zákoutí. Tenkrát jsem se na jejich koncert nedostal. Nicméně jsem se utěšoval, že "Linkini" mají Česko v oblibě a brzy zas přijedou. Dokonce o rok později byli v Brně! "Tak to je brzo uvidím," říkal jsem si. Ne. Trvalo to deset let. Deset let jsem se utěšoval, že už to musí přijít. A přišlo. V neděli 11. června 2017, v den prvního výročí naší svatby. Jak symbolické. Svatební den pro mě byl nejlepším zážitkem v životě. Nechal vygradovat všechny láskyplné emoce. Ale lidská psychika umí víc, než jen milovat a radovat se. Jsou časy, kdy není dobře. Smutek a zmar. A vždycky, když jsem byl v životě sám, ať už v puberťácké krizi na střední nebo později odloučen od přátel a rodiny na vysokoškolské koleji, vždycky tu byli se mnou oni - Linkini.

"I can't feel the way I did before, don't turn your back on me, I won't be ignored"


"Přineste na příští hodinu angličtiny svou oblíbenou písničku, rozebereme text."
Shadow of the Day od LP.
"Tak nám tam k tý vodce něco pusť!"
Breaking the Habbit od LP.
"Konečně novej mobil, nastavím si vyzvánění!"
Waiting for the End od LP.
Na maturitním plese vám předávají šerpu a k tomu na celou Lucernu hraje…
Leave Out All the Rest od LP.

"I've become so numb, I can't feel you there, become so tired , so much more aware"


O červnové neděli na Aerodrome festivalu bylo jedno kolik stál lístek, kolik stálo pivo a klobása, jaké je vedro. Jakmile začali hrát Linkin Park, začaly mi vyplouvat všechny vzpomínky, o kterých jsem ani nevěděl, že je ještě v paměti mám. Ty chvíle, kdy jsem byl šťastný a poslouchal je. Ty chvíle, kdy mě nic v životě nebavilo, poslouchal jsem je. A právě v tuhle horoucí neděli jsem si na prahu třicítky uvědomil, co je to hudba. Co dokáže udělat s našimi emocemi. Je to víc než jen sled not a tónů a kombinace slov. Díky tomuto sluchovému vjemu si mnohem lépe zapamatujeme události a při každém opakovaném poslechu si je dokážeme vybavit. Ačkoliv se koncert rozjel rockovým nářezem, nemohl jsem zadržet slzy. Konečně jsem naživo viděl a slyšel tu muziku, která mě provedla obdobím mezi dítětem a dospělým jedincem. Skákal jsem jako pominutý, řval jsem slova refrénů a užíval si sílu toho okamžiku. Žádnou song nešlo vypustit. Netančil jsem fyzicky, ale všechny pocity, co jsem v životě zažil, se protočily na parketu v mé hlavě.

"For what I've done, I start again, and whatever pain may come"


Je úplně jedno, jestli je vaší osudovou hudbou Eva a Vašek, Eminem, Louis Armstrong nebo Mozart. Nikoho nelze odsoudit za to, co poslouchá, protože pak odsoudíte člověka celého. Hudba má tu úžasnou vlastnost, že se vpije do celé palety pocitů. Je stejně intimní jako veřejná. Jednou ji chcete mít jen pro sebe a jindy u jejího poslechu chcete mít stovky lidí. Je jedno, jestli umělci, které obdivujeme, berou za svou práci miliony dolarů nebo se spokojí s občerstvením zdarma na místní tancovačce. Linoucí se tóny uvolňují svaly a sbližují nás s ostatními. Zpívané texty jsou poezií vědomí. Hudba formuje naše životy. A ať se nám děje cokoliv, vždy je s námi. Stejně tak je nakonec jedno, co posloucháme. Konec cesty máme všichni stejný. O to víc si ten náš jediný život musíme pořádně užít!

"I tried so hard, and got so far, but in the end, it doesn't even matter"





Že obyčejné dny dělají ty neobyčejné výjimečnými, ukazuje stránka Den jako každý jiný na facebooku. Aktuální postřehy a rostoucí galerie Vtipotvorba. Stačí jen lajknout





..






.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 16. června 2017 v 12:48 | Reagovat

Krásný článek, u Vás je to opravdu láska na celý život! :-)

2 Tomáš Máčal Tomáš Máčal | 16. června 2017 v 12:57 | Reagovat

[1]: Děkuji za vřelý komentář :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama