Moc moci

12. ledna 2018 v 15:04 | TM |  Jedním okem



Dnes a zítra si podruhé v historii České republiky můžeme vybrat, koho bychom chtěli za prezidenta. Když se před pěti lety do politiky vrátil Miloš Zeman, nemohli jsme tušit, kolik emocí za jeho volební období zažijeme. Nazvat jeho rozteklou tvář blobem by byla urážka blobu. Nekradly se propisky, ale o kontroverze nouze nebyla. Laťku nasadil tak nakřivo, že nyní je pro změnu nouze o dobré kandidáty.


Proč nebyla laťka nasazena ani příliš vysoko, ani příliš nízko? Těžko hodnotit. Pan prezident si na samotném sklonku své úspěšné politické kariéry ráčil zkusit, co si na poli domácím i zahraničním může dovolit. Nakonec jemu je jedno, co o něm píší v Německu či Americe. Nakonec mu je jedno, jestli ho někdo odsuzuje za příklon k Rusku a Číně. Nakonec mu je jedno, kdo platí čápům hnízda a jak se ukazuje holí na Sobotku. Nedlouho po svém zvolení se prezentoval v německé televizi slovy "alláh-akbar" a jeho hláška o volném překladu anglického pussy zlidověla jako refrén dua Svěrák-Uhlíř. Ač minuty po svém zvolení uvedl, že bude prezidentem dolních deseti milionů a nám všem tak dal sežrat, že mezi horních deset tisíc se nikdy nedostaneme, o jeho síle v nadcházející volbě nikdo nepochybuje. Bylo by bláhové si myslet, že neprojde do druhého kola, ba dokonce budeme držet palce, aby druhé kolo vůbec nastalo. Preference, průzkumy, debaty, kampaně a reklamy. Tím se pyšní ostatních osm kandidátů, kteří se postavili proti panu Zemanovi. Jak byli úspěšní, se dozvíme již za několik hodin. Jestli nebylo jednodušší nevést žádnou kampaň (viz obrázek kandidáta deklarujícího, že se kampaně nezúčastní), případně cílit na diváky TV Barrandov. Ti nakonec stejně bohužel rozhodnou. Jejich volba pro druhé kolo je kosmodisk nebo Zeman.
Obyčejný občan nikdy nezjistí, kdo vlastně tahá za nitky jeho státu. Denně se nám prezentují lidé, kteří se honosně nazývají politiky. Kdo však stojí za nimi? Janoušek nebo Nagyová? Takových tu je! Mají moc, moc moci, ale nemají touhu se ukazovat. O svou moc se bojí. A tak za sebe vysílají politické kandidáty. Letošní volba prezidenta je toho důkazem. Jednotliví potencionální prezidenti na sebe hází špínu, místo aby oslovili voliče svými skutky. Dokonce i paní Bobošíková se na to letos vyprdla, a to se proslavila tím, že kandidovala, kde mohla, dokonce nechybělo moc a objevila se na kandidátce strany candátů nebo kandidátce hnutí kandovaného ovoce. Ale vážně. Dnes mezi kandidáty člověk aby politika pohledal. Prezident má především reprezentativní funkci, pan Zeman ale začal ukazovat, do čeho všeho se může také vložit. To se, řekl bych, několika dalším zalíbilo a chtěli by se také angažovat. Zkušený politik, jenž by měl touhu zakončit svou službu státu na nejvyšším postu (ostatně jako se to povedlo M. Zemanovi i V. Klausovi) se do toho cirkusu nehodlal pouštět. A to je velká škoda, protože bych jeho kandidaturu velmi zvažoval. Stále ve mně totiž dřímá přesvědčení, že občan český není se svou docházkou k volbám způsobilý hlavu státu voliti. Možná to je trochu alibistické, ale politik je v demokratickém zřízení volený zástupce lidu. Ať on se zabývá, kdo zemi povede a s kým chce spolupracovat. Proč o tom má rozhodovat nepřipravená společnost, navíc tak lehko zmanipulovatelná? Že to tak mají v Americe či ve Francii, baštách demokracie? Dovolím si uznat, že venkovský učitel český pobral daleko více rozumu než venkovský učitel americký, však i Trumpovo zvolení se opřelo o vidle. Ve Francii se zas inteligence obracela ke všem svatým, aby plebs nezvolil extremistu.
Někdy mi přijde, že s naší krásnou zemí hýbou mocní čím dál více. A že svou moc čím dál více ukazují. Ke státnickým úřadům se dostávají značně majetní lidé. Peníze začínají hrát větší roli než kdy dřív. Být obratným slovem a rozumem se nevyrovná kladnému nettu fabriky. Umět vydělat velké peníze je samozřejmě kumšt, ale dokazovat si svou moc na státní úrovni mi přijde příliš. Jestli to pro jednoho už není moc moci. Ale dostali jsme možnost volby. Když už, tak bychom ji neměli propásnout. Jeden hlasovací lístek může být mocnější, než si ti pánové dokážou představit. Pak už nám nezbyde než doufat, že náš favorit byl tou správnou volbou.








.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama